Z Konga!

Z Konga!

V neděli 21. února jsem odjel z Yaounde (Kamerun) do Kongo-Kinshasa, hlavního města Demokratické republice Kongo, které se nachází jižně od Yaoundé, jen dvě hodiny letadlem. Ale dorazit tam je poněkud složitější: z Yaoundé musíte na východ do Nairobi (Keňa), což jsou čtyři hodiny letu a z Nairobi zas musíte zpět na západ do Kinshasy, a to po dobu dalších čtyř hodin... Je to více než 7000 km místo 1800 km ...

Kinshasa je obrovské město: mezi 10 a 12 miliony obyvatel, možná i 15 miliony. Leží na řece Kongo, která město dělí na dvě části a zároveň odděluje "druhé" Kongo, jehož hlavní město (Brazzaville) se nachází přímo naproti, na druhé straně řeky.

Přiíždím o půlnoci. Přivítali mě otec Roger, otec Valentin, dva otcové karmelitáni z Konga, a pak mě ubytovali v jejich klášteře, Teresianum, který je v centru města. Jsou tam široké silnice, alespoň pro hlavní směry.

V pondělí, během čekání na ostatní účastníky našich schůzek, trochu odpočívám a mohu se také pozdravit se dvěma přáteli. Pracovali pro Evropskou unii, byl jsem s nimi v kontaktu ve Středoafrické republice, když jsme hledali řešení problému s bandity. Ve večerních hodinách sem dorazí také další otcové karmelitáni. Jedná se o setkání řádových představených z různých frankofonních oblastí, jsme tu tedy ze Středoafrické republiky, Rwandy-Burundi, Konga, Kamerunu, Senegalu, Madagaskaru, Pobřeží slonoviny, Toga a Burkiny Faso.

Pracujeme společně tři dny, diskutujeme a sdílíme různé zkušenosti z našich zemí a snažíme se pracovat na tom, dát víc a více africkou tvář Karmelu a místní církvi. Je to krásný zážitek, protože kromě toho, že pracujeme v různých zemích, tak pocházíme i z různých zemí a kultur.

Ve čtvrtek večer se setkáváme se sestrami bosými karmelitkami při slavení eucharistie. Nakonec nás přivítají tancem a zpěvem ve své komunitě a usedáme ke společné večeři.

A ve 23.00 odjezd přes Nairobi a Doualu. Šťastnou cestu!

Kinshasa, il fiume e Brazzaville

Volby...

Seggio elettorale a Bozoum
Bureau de vote à Bozoum

Volby...

V neděli 14. února se uskutečnilo druhé kolo prezidentských voleb ve Středoafrické republice. Téměř dva miliony lidí byly vyzvány k volbě mezi dvěma kandidáty: Dologuele a Touadera.

Je to už třetí událost dosti dlouhé historie, kdy jsou Středoafričané povoláni k volbám: nejprve proběhlo referendum o ústavě, pak volba prezidenta a poslanců. První kolo se konalo 30. prosince a výsledky přicházely velmi pomalu. Došlo k problémům během organizace voleb, k chybám a podvodům, což mělo za následek zrušení voleb poslanců, které byly odloženy na 14. února (první kolo) a na březen (druhé kolo).

Tyto volby byly velmi očekávané a některé země a subjekty (Francie, Evropská unie, Africká unie, OSN), trvaly na tom, aby proběhly co nejdříve. Bohužel, nestačí pouze trvat na něčem, aby došlo k dobré organizaci čehokoliv, takže výsledky nejsou příliš povzbudivé. Ale povzbudivý je postoj lidí, kteří šli volit s důstojností a klidem a kteří vybírají kandidáty s určitou mírou opatrnosti, aby vyloučili kandidáty příliš spojené v minulosti s násilím a problémy.

Tento týden jsme měli na návštěvě naše mladé studenty teologie, kteří využili volna ve škole a přijeli do Bangui, aby tu strávili několik dní v klidu. Jejich klášter je stále "obklopen" asi 5 000 uprchlíky...

V pátek ráno jsem odjel kolem 6. hod., abych se dostal do Kamerunu, kde jsem v těchto dnech. Procestoval jsem téměř 1 000 kilometrů, s několika nečekanými situacemi (včetně proraženého kola, improvizované policejní bariéry v nejvíce neočekávaných místech-často v zatáčce, překonání hranice); a pak setkání s touto zemí, která je tak podobná Středoafrické republice, ale jejíž vývoj je tak rozdílný.

Jakmile jsem dorazil do Yaoundé, hlavního města, koupil jsem nějaké semena (osetí) pro naše družstva: cibule, mrkev, lilek, bazalka ... I toto je vývoj!

Karneval, Popeleční středa a další

Karneval, Popeleční středa a další

V neděli ráno, po mši v 6:30 ráno, jsem byl informován, že bylo uneseno jedno dítě, které se jmenuje Placide. Jistá rodina má nemocné dítě a obviňuje Placidova otce, že je příčinou jeho onemocnění, protože je čaroděj...

Při mši v 8:30 žádám ministranty, aby se mnou nešli k oltáři (Placide je jedním z nich) a na začátku mše oznamuji, co se stalo, přičemž říkám nahlas jména a příjmení těch, kteří malého Placida unesli... Mezitím někteří lidé z farního výboru Spravedlnost a mír začali jednat, ale četníci setrvávají v nečinnosti....

Poté, co jsem hrozil a křičel, se konečně v odpoledních hodinách "únosci" rozhodli vrátit dítěte (ale vrátili ho skutečně až druhý den, vystrašené a velmi roztřesené).

Bohužel tyto jevy jsou stále velmi časté, skutečnost, že neexistuje žádná státní autorita, která by v těchto případech zasáhla, přispívá ke zhoršení situace.

V pondělí ve čtyři hodiny odjíždím do Bangui, abych doprovodil Liu a Massimiliana, kteří se vrací do Itálie po měsíci stráveném v Bozoum. Vracím se do Bozoum hned druhý den, právě včas, na začátek doby postní.

Tady v Bozoum bereme Popeleční středu velmi vážně! V dopoledních hodinách jsme vyšli na horu Binon, což je kopec s výhledem na město, a zde slavíme mši, po které jsem uděloval popelec, malé znamení toho, že jsme hříšníci a především toho, že Boží milosrdenství je nekonečné. Po mši svaté jsme mlčeli, abychom se mohli modlit a meditovat až do odpoledne.

Katechumeni, kteří o Velikonocích přijmou křest, jsou také přítomni: postní doba vznikla zvlášť pro ně, aby jim pomohla žít a objevit krásu Boží.

V odpoledních hodinách jsme slavili další mši pro ty, kteří nešli na horu. I v tomto případě byl kostel plný.

Čtvrtek 11. února je den modliteb za nemocné a je to zároveň památka Panny Marie Lurdské. Eucharistii slavíme v nemocnici, modlíme se za nemocné a za ty, kteří o ně pečují. Běheme sbírky (při mši) lidé nosí peníze a mýdlo, které na konci rozdělujeme přítomným nemocným. Je to malé gesto, ale velkorysé ze strany těch, kteří sami mají málo, ale přes to dávají od srdce. Tak jsme se dali do práci pro tuto Postní dobu, pro kterou papež František doporučuje, abychom otevřeli svá srdce nekonečnému milosrdenství Boha a abychom pomáhali lidem v nouzi.

Messa all'Ospedale, con i doni per i malati
Messe à l'Hopital, avec les dons pour les malades

Alunni della nostra scuola elementare di Bozoum, con l'Abbecedario in Sango preparato dagli amici di SIRIRI.ORG di Praga
školáci základní školy v Bozoum, kteří pracují s novým slabikářem v sangu, vytvořili ho přátelé z organizace SIRIRI z Prahy

Poklidný život v Bozoum

fiori selvatici
fleurs de la brousse

Poklidný život v BozoumKonečně se podařilo, že jsem mohl strávit v Bozoum klidný týden bez cestování nebo jiných náročných aktivit.Je sice pravda, že jsem ten týden zahájil slabší malárií, ale díky Bohu byla skutečně slabá a velmi rychle jsem se uzdravil.V těchto dnech pokračujeme na různých stavebních činnostech. Lia a Massimiliano natírají zdi skladů na misii, zároveň se pokračuje s velkou stavební úpravou kostela. Práce teď nabraly na dynamice díky přítomnosti Enrica Massone. Rekonstrukce kostela je rozsáhlá práce, která zesílí opěrnou konstrukci kostela a především umožnit jeho větší kapacitu.Práce postupují zvolna, protože nás velmi zdržuje pomalá dodávka cementu a výztuže... Ale pokračujeme!
Ve čtvrtek přijeli mezi nás otec Andreo, kněz z Arenzana a mladý muž Steven.Posil tedy máme hodně, je milé vidět nadšení a touhu všech pracovat. Pro vstup do postní doby máme nové číslo farního časopisu "Saint Michel"https://drive.google.com/file/d/0B8xHb5_hvSzRVE1jOVQ4b19pUkU/view?usp=sharing

s harmonogramem pro postní období:

https://drive.google.com/file/d/0B8xHb5_hvSzRd1hOYXVNT0FVMFE/view?usp=sharing

Lia e Massimilano al lavoro

Manghi in fiore
les fleurs du manguier