neděle 25. ledna 2015

Vzhůru do práce!





Vzhůru do práce!
Spoustu práce a mnoho různých pracovních úkolů - těch máme v Bozoum vždycky dost a dost... a není to jen mou vinou!
Pondělní setkání mi zabere vždy celé dopoledne. Někteří mladí lidé tu vyhrožovali nevládním organizacím, které působí a pomáhají tady v Bozoum, a to zcela absurdními námitkami... Nevládní organizace pomáhají ve vesnicích při rekonstrukci domů i ve městě při opravě silnic (tak mohlo 2 500 lidí pracovat a dostat plat, a tato skutečnost hodně pomohla ke snížení napětí mezi lidmi).
Setkání, kterého se zúčastnily nevládní organizace, prefekt a zástupci mladých lidí, bylo příležitostí k vyjasnění některých věci. Umožnilo snažit se o to, aby mladí lidé pochopili význam práce a odborného vzdělávání a nejen snadno získaných peníz...
Nicméně, je to známka toho, jak je někdy obtížné pomáhat. A jak je důležité podporovat osobní důstojnost lidí v nouzi.
V pondělí v Bangui došlo k únosu dvou lidí, kteří spolupracují s Caritas a se Zdravotní komisí diecéze Bangui. Byli to bratr Gustave Reosse ze Středoafrické republiky a Francouzka Claudia Priest (podivná náhoda: při návratu do Středoafrické republiky seděla v letadle vedle mě...).
Únos je dílem povstalců antibalaka, kteří doufají, že tak dosáhnou propuštění zločince, jednoho z jejich vůdců, zatčeného před několika dny za zločiny proti lidskosti...
Den poté byla unesena ještě jedna Iráčanka, která pracuje pro Organizaci spojených národů. Ta byla propuštěna o několik hodin později.
Naopak ti první dva zajatci zůstali v rukou antibalaka. Arcibiskup Bangui zahájil s velikým úsilím jednání, ale bylo to velmi napjaté. Ale konečně v pátek 23. byli oba osvobození.
Také včera ráno bylo skupinou antibalaka napadeno auto Mezinárodního červeného kříže. Došlo k tomu asi 26 km od Bangui. Výhružky, krádež telefonů a peněz. Červenému kříži! A vrchol všeho: všechno se to odehrálo před četníky, kteří neudělali nic, aby tomu zabránili!
Špatná znamení...
Znamení, že jistota tu není.
Znamení, že operace příslušníků mírových sil OSN (Modré přílby) nefunguje (stále ještě ne?).
Mimo jiné únosy lidí, kteří evidentně pracují pro katolickou organizaci. To by mělo otevřít oči těm, kteří i nadále mluví o antibalaka jako o "křesťanské milici"...

Mezitím tady v Bozoum (kromě přípravy na zemědělský veletrh 31. ledna), rekonstruujeme sklad, aby se mohla opravit střecha, na kterou se budou příští měsíc montovat solární panely.
To je velký pokrok, protože budeme mít elektřinu a nebudeme muset (téměř) používat generátor. Na tomto odkazu nakeznete podrobnosti: http://www.sevasrl.it/index.php/component/content/article/32-africa/101-centrafrica:
"Zařízení má výkon 11,2 kW. Projekt byl financován a podpořen společností Seva s technickou podporou Kad3Group a baterie darovala Vipiemme Solar. Fotovoltaické zařízení v Bozoum by tedy od března mělo stačit na výrobu elektřiny pro 2 000 lidí, což navíc povede ke snížení přibližně o 96% spotřeby motorové nafty. Očekává se, že při výrobě elektrické energie ve výši asi 18 000 kWh lze ročně zabránit vypuštění asi 9000 kg emisí CO2 do ovzduší za rok."
A to vše díky práci Enrica Massone (který se téměř 30 let zas a zas vrací do SAR, aby nám pomáhal), dále Alessia Vada a našeho týmu zedníků a dalších (např. Antonia a Guliana, kteří jsou tu na pár dní a okamžitě se přidali k práci se štětcem v ruce...).

Vzhůru do práce!









sobota 17. ledna 2015

Je zima!








Je zima!
Předtím, než jsem se vrátit do SAR, my mnozí říkali: "Ty se máš, že jedeš do tepla." Problém je v tom, že tady v Africe je teď ale zima! Během této roční doby jdou teploty v noci hodně dolů. Zde v Bozoum se v noci dostáváme k pouhým 9 stupňům! Během dne se pak vyšplhají až na 30 až 35 stupňů. Ale večer, v noci a ráno je zima. Zejména lidé (a děti a starší lidé) tím hodně trpí.
V neděli slavím první mši od mého návratu, což je příležitost, abychom se společně modlili a také, abych předal pozdravy a vzpomínky od mnoha lidí a společenství, které jsem potkal.
V pondělí ráno se zdravím se studenty základní školy a lycea "St. Augustin", kterým jsem představil také Traite de philosophie (Traktát o filosofii), který byl vytištěn v Itálii, a to díky pomoci Kulturního sdružení "SALINZUCCA - (dobrá) chuť vědění".
V těchto dnech se ohlížíme za událostmi, které proběhly před rokem... Dne 13. ledna 2014 odešli konečně rebelové Séléka z Bozoum! Stále tu je sice napětí v srdcích lidí, ale jsou tu i malá znamení naděje! Tento týden přivedli rodiče své muslimské děti k zápisu, protože se muslimové pomalu vrací do Středoafrické republiky, a to po roce uprchlického života v Čadu.
Právě tento týden v Nigérii zabila islámská teroristická skupina Boko Haram více než 2 000 lidí. Události, které se odehrály v Paříži, ale tragédii v Nigérii - díky médiím - vlastně zcela překryly. Je to velmi znepokojující, ale pokojný návrat muslimů do Středoafrické republiky je dobrá zpráva.
Ve čtvrtek a v pátek cestuji do Bouar. Setkávám se s komunitami z karmelitánských misií v Baoro, v Saint Elie a v semináři v Yole (slavil se svátek o. Marcella).
Také jsem se setkal s dalšími misionáři a misionářkami, abych shromáždil zprávy o projektu na podporu těhotným matkám a nemocným, který je podporovaný z České republiky.
V Bouar se setkám také s o. Beniaminem, který připravuje veletrh, který se bude konat 7. a 8. února.
Spolu s veletrhem v Bozoum, který proběhne 31. ledna až 1. února, jsou to zdejší další semínka a ovoce naděje!






p.Marcello

Il ritorno di Hyppolite a Bozoum




neděle 11. ledna 2015

Cesty




Chiesa di Santa Chiara, Cuneo



Cesty
Posledních pár dní v Itálii bylo velmi naplněných: setkání, loučení, oslavy. Nakonec v pondělí odjezd. Jsme čtyři: já, Enrico Massone (zedník, který jezdí do Středoafrické republiky od roku 1987 každý rok), Alessio (také zedník) a jedna sestra klariska, sestra Beatrice.
Několik zpoždění, některé nečekané události, ale na konec jsme dobře dorazili do Bangui do našeho kláštera Karmel, a to v úterý kolem 18.00.
Středa uběhne mezi několika zasedáními a setkáními. Nejkrásnější je s asi dvaceti mladými z UASCA (malá organizace, která sdružuje chlapce, kteří studovali v semináři v Yole (Bouar) kde jsem pracoval deset let).
Chtějí mě vidět, aby se dověděli něco o ceně za obranu lidských práv, kterou jsem dostal v Madridu. Využil jsem této příležitosti pro vyjádření podpory a povzbuzení, aby přemýšleli o možnostech a konkrétních akcích sloužících pro dobro země.
Ve čtvrtek ráno v 5:30 odjíždíme do Bozoum. Je to 400 km cesty, žádné velké překvapení se na cestě neděje (naštěstí). Jedeme přes Bossemptele, kde se setkáváme s Hyppolite, který je v nemocnici kvůli zlomenině a nějakým dalším problémům. Je mu docela dobře, a tak doufáme, že se zotaví brzy.
Asi v poledne jsme v Bozoum, a to právě ve chvíli, kdy žáci opustí školu: řeka malých dětí a starších chlapců a děvčat... a mnoho výkřiků: "Aurelio Aurelio Aurelio".
Na misii je otec Enrico a otec Norberto a také sestry.
Hned v odpoledních hodinách proběhne setkání kvůli přípravám na Zemědělský veletrh, který se bude konat 31. ledna a 1. února v Bozoum...
Enrico a Alessio se brzy dali do práce, protože je třeba upravit střechy skladu, aby se na ně daly umístit solární panely: velký projekt, který by měl umožnit, abychom měli elektřinu po 24 hodin a nemuseli už pouze v průběhu večerních hodin používat generátor...
Chystáme mnoho dalších stavebních prací, včetně úprav u školy, farnosti, ostatních budov, veletrhu... Takže: dobrou práci v Bozoum přejeme!



la mia parrocchia
ma Paroisse à Cuneo

Piazza Galimberti, Cuneo

Incontri dell'ultim'ora a Cuneo

Incontro con i giovani UASCA a Bangui



Hyppolite all'ospedale di Bossemptele


Enrico fotografa

Alessio e i primi contatti
les premiers contacts de Alessio

Inizo dei lavori a Bozoum
commencement des travaux à Bozoum

neděle 4. ledna 2015

Díky!



Díky!
Dobrý nový rok! A dobrý odjezd! Zítra, v pondělí 5. ledna, se konečně zas vracím do Středoafrické republiky. Po měsíci v Itálii (a na jiných místech...) jsem zas připraven vrátit se domů, do Bozoum. Nejbližší měsíce budou dost náročné (ale které nejsou??): situace, jaká je v zemi, příprava zemědělského veletrhu, další důležité úkoly jako je práce ve školách, pokračujeme v povzbuzování a dodávání odvahy, návštěvy a cestování. A na tom všem spolupracovat s mnoha lidmi, kteří uprostřed destrukce v zemi tvoří nové krásné věci. 
Odjíždím rád, ale jsem také moc vděčný za tuto etapu, kterou jsem teď v Itálii prožil. Setkal jsem se s velkým zájmem a pozorností a doufám, že jsem nikoho nezklamal. Mnoho přátel, mnoho rodičů a spousta lidí mi dodala odvahu novým zájmem a často konkrétními gesty spoluúčasti a ochotou dělit se. Což je ve chvílích krize, která stále trvá, velmi důležité!
Setkání, nově vytvořená a vytištěná kniha ("Manuál filosofie"), slavení ve farnostech, ve společenstvích s řeholnicemi a kněžími, schůzky... Všechno posloužilo k poznání té části světa, ve které je Středoafrická republika (dvakrát větší než je Itálie) a také pomohlo k rozšíření srdce.
Děkuji mému rodnému městu Cuneo, které s taktem a určitou zdrženlivostí projevilo svou pozornost a zájem. 
Odjíždím s velkou radostí, částečně protože vím, že mě provázíte v modlitbách, v myšlenkách a také vděčen za předávání informací. Děkuji vám všem!
A ještě jedno poděkování - tento blog vychází v několika jazykových mutacích (italsky, francouzsky, anglicky, španělsky, německy a česky), má už víc než 105 000 shlédnutí!
Velký dík tedy patří překladatelům: p. Juanovi Montero za španělštinu, Ludmile a Martinovi za češtinu, p. Raffaelovi a Chiara za angličtinu, Regine za němčinu...
Děkuji vám všem!