Z Bozoum do Říma
Situace v Bozoum zůstává relativně klidná, navzdory napětí, která je stále vysoké.
Ale já
jsem ještě na pár dní v Itálii. A v těchto dnech jsem byl v Římě. A
nebyl jsem sám! Jel jsem se svou "mladou" maminkou (87 let...), svojí
sestrou, neteří a švagrem.
Cestujeme od čtvrtečního rána 22. května. Je to první cesta letadlem pro moji mámu.
Přilétáme
do Římě kolem 14.00, a poté, co se ubytujeme, nechám rodinu v klidu, a
jdu rovnou na dvě schůzky. První: s italskou Charitou, a druhou s
Mauriziem Dischino, Gabriellou, Františkem a přáteli z TV 2000: scházíme
se poté, co jsme se v poslední době mnohokrát viděli jen přes
obrazovku...
V pátek,
zatímco moje rodina navštívila baziliku sv. Petra, setkávám se v dešti s
Martou Petrosillo z organizace "Pomoc církvi v nouzi", což je
organizace, která intenzivně pracuje pro křesťany v nouzi a za
náboženskou svobodu.
Společně
jsme šli navštívit delegaci Evropské unie u Svatého stolce, kde se
setkáváme s některými z deseti velvyslanců EU, kterým představím situaci
v Bozoum v průběhu posledního roku. Zajímavé je vidět tyto velvyslance,
jak soustředěně naslouchají, dělají si poznámky a kladou otázky.
Doufáme také, že to bude k užitku, aby lidé pochopili, jak vážná je
situace, a pak dělali kroky pro konkrétní akce.
Po těchto
jednáních jdeme do sídla organizace Pomoci církvi v nouzi, kde
poskytuji rozhovor. Odtud jdu pak na návštěvu Papežské rady pro
spravedlnost a mír, kde jsem potkat přátele, a dokonce i předsedu Rady
kardinála Turksona (...a vyslovil jsem pozvání, aby přijel do
Středoafrické republiky, neřekl ne.) Pak ještě schůzka na Caritas
Internationalis.
A konečně
uzavírám den s Komunitou Sant'Egidio, která rovněž hledá řešení situace
ve Střední Africe. A třešničkou na dortu je setkání s partou "jinak"
mladých, se staršími přáteli, kteří se v posledních měsících také
modlili a angažovali se pro Bozoum a pro Středoafrickou republiku.
V sobotu
ráno začneme den ve vatikánském podzemí, v blízkosti hrobu Petra. Slavil
jsem tam eucharistii, v kapli, kde je starobylá freska Panny Marie. V
této kapli je hrob kardinála Berana, pražského arcibiskupa, který byl po
válce vězněn komunistickým režimem; a myšlenky a modlitby zalétají na
území České republiky, která dělá tolik pro Střední Afriku.
Po mši svaté navštívíme vatikánská muzea, které jsou pokladnicí: obrazy, sochy, fresky, tapisérie: hymnus na krásu...
V odpoledních hodinách vyrážíme na zpáteční cestu do Cuneo.
A 27. května slavím narozeniny a 25. výročí kněžského svěcení: malý svátek a velká vděčnost za dary Boží milosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat