Odjezdy a odjezdy...

Neděle 2. 2. 2014

Po několika dnech klidu jsme kolem 14.00 slyšeli střelbu.

Ráno potkali kamerunští vojáci z Misca, když prováděli hlídku ve městě, muže s puškou. Když se přiblížili, muž vypálil na vojáka Misca a utekl.

Vojáci požádali obyvatele, aby jim ukázali dům onoho muže, ale nedostali žádnou odpověď . A tak přiměli lidi kolem nastoupit do obrněného vozu. Ptali se pak jednoho po druhém na vojenské základně, ale pak je nechali odejít, aniž by našli viníka (dvě ženy pak dorazily do nemocnice, jedna se zlomenou rukou, říkaly, že byly zbity vojáky Misca během výslechu, ale to není možné ověřit...).

Kolem 15. hodiny jsem šel dolů do města, kde bylo mnoho lidí na hlavní silnici. Navštívil jsem vojenskou základnu Misca; vojáci mi vysvětlují svou verzi incidentu. Odcházím ze základny a kolem je spousta lidí, kteří křičí a požadují odchod vojáků Misca z Bozoum. Snažím se je přivést k rozumnému uvažování, ale není to snadné.

Strávím chvilku návštěvou 2 500 muslimů a M´bororo, shromážděných v jejich tábořišti. Když se vracím, tak vidím, že někdo zapálil pneumatiky před základnou Misca. Jsou slyšet výstřely do vzduchu od příslušníků Misca a později na mnoha místech lidé zapalují další pneumatiky.

Pondělí 3. 2. 2014

Noc je celkem tichá i přesto, že došlo na několik požárů. Státní školy jsou zavřené, jeden učitel se svými žáky z katolické misijní školy byl ohrožován antiBalaka. Ti jsou ve městě celkem početní, se zbraněmi, mačetami...

V osm hodin jsem šel do města, máme schůzku s Misca, OCHA a s Lékaři bez hranic a později se přidali také čtyři představitelé antibalaka...

Probíhá vysvětlování na jedné i na druhé straně, ale diskuse je otevřená a čestná, ovšem kolem 09:30 musíme končit, protože jsou slyšet výstřely...

Skutečnost je taková, že antibalaka napadli oblast, kde je 2 500 uprchlíků, jak muslimů, tak M´bororo... I přes ochranu vojáků Misca (mají tři vojáky zraněné) tu je jeden mrtvý a 14 zraněných, včetně jednoho vážně zraněného. Zranění byli zasaženi střelbou, mačetami a dokonce i granáty  (z nichž jeden zůstal nevybuchlý...). Kolem 13. hodiny se situace zdá být klidnější a kolem 15. se jdu podívat tam, kde jsou shromážděni muslimové ...

V odpoledních hodinách se tu už nestřílí... Uvidíme!

Ale ... i přes střelbu a chaos je tu i jedna dobrá zpráva! Hyppolite odjel z Bozoum do Bangui! Hyppolite, dítě, které je ochrnuté od pasu dolů už téměř čtyři roky, a které potřebuje lékařskou péči. A konečně dnes máme možnost, přes MSF, poslat ho letadlem Červeného kříže do Bangui, odkud by měl v sobotu 8. února odletět do Boloně (Itálie)...

 

Úterý a středa, 4. a 5. 2. 2014
Přichází zpráva o příjezdu konvoje nákladních aut z Čadu, poslaných pro ty muslimy, kteří dosud zůstali v Bozoum. Nevíme, jestli se podaří naložit všech 2500 civilistů, nebo jestli odcestuje jenom část. Snažíme se najít bezpečné místo pro ty, kteří by tu případně museli zůstat, pokud by se všechny nepodařilo naložit...Po pondělním napětí jsme se snažíme dobře vyhodnotit situaci. Původci útoků na muslimy jsou mladí muži z Bozoum. A dokonce jsou mezi nimi i ti, kteří si se zbraní v ruce vymohli 6 kalašnikovů od policistů...Ve středu ve 12 hodin konvoj dorazil do Bozoum a okamžitě se začalo s nakládáním zavazadel, věcí všeho druhu a lidí. Všech 2500 civilistů odjíždějí ve zcela přetížených kamionech. Procházím kolem aut, pozdravy sem a tam. Je velmi bolestné, vidět odjíždět všechny tyto lidi. Mládež, ženy, matky, děti, muže, mnozí mě zdraví, mávají. U některých jsou to okamžiky velikých emocí. Budou muset začít žít svůj život jinde, zase od začátku! A pro mnohé ta budoucnost nebude snadná, přišli o všechno...Při odjezdu konvoje náhle přišla špatná zpráva: vojáci Misca odjedou s konvojem také. Jsme zděšení! Jak je to možné? Ve městě neexistuje žádná autorita a těch pár policistů, kteří jsou ve městě, si den předtím nechalo ukrást své zbraně!
A v momentě, kdy odjely poslední kamióny z města, propukla na hlavní tříde exploze jásotu... Radost z odchodu muslimů. Taky možná proto, že jejich odchod proběhl bez incidentů... Ale jak jsem se obával, okamžitě se začaly ozývat i výstřely...
Jak je možné, aby bezpečnostní síly opustily město, které je v tomto stavu? Není tu žádná autorita, prefekt není přítomen už po dobu 2 měsíců a není žádný způsob, jak tu omezit násilí. I kdyby se sem časem vojáci Misca znovu vrátili, budou muset začít zase od nuly, což vůbec nebude snadné!

 

Čtvrtek a pátek 6. a 7. 2. 2014

Odchodem (nezodpovědným) vojenské mise Misca a díky neexistujícím pořádkovým silám, posloucháme dvě noci za sebou střelbu velmi blízko, a ta pokračuje i v průběhu dne...

Trh je plný zeleniny a zemědělských produktů, ale nejsou tu nakupující! Odchod muslimů a Peul bude mít vážné následky. Už i ceny dovážených produktů (mýdla, paliva, oleje, soli, cukru) se zvýšily o 50-100 %, zatímco prodej zemědělských produktů je obtížný kvůli nedostatku zákazníků.

Desítky mladých lidí se zbraněmi jsou ve městě. Někdy s nimi mluvím a občas jsem je přiměl k odchodu, ale někdy je jejich odpovědí důrazná reakce, že jsou ozbrojeni proto, aby zabránili zlodějům a lupičům v krádežích (ale přitom často jsou právě oni sami zloději...), nebo tvrdí, že jim má být zaplaceno (ale kým? a po všem tom rabování, za kterým stojí?).

Na motorce vidím projíždět nějaké tři lidi, dva jsou vyzbrojeni puškami. Zastavím je, napomínám a pak se toho prostředního zeptám, kolik mu je let. On odpoví: 14! Řekl jsem mu, ať vystoupí a zabavil jsem mu jeho zbraně...

Ve čtvrtek ráno jdu do 10 km vzdálené Bata na návštěvu školy a beru s sebou jídlo.

Postupujeme kupředu pomalu. A někdy ani nevíme, jestli se vracíme nebo jdeme vpřed! Samozřejmě, že absence jakékoliv civilní nebo vojenské moci celou situaci nezlepšuje. Jediným řešením je probuzení vědomí odpovědnosti na straně obyvatel.