Bozoum - Italii - Praha - Bozoum

Hlásím se opět z Bozoum, po několika týdnech strávených (opět!) v Itálii.

Přiletěl jsem letadlem do Janova 15. listopadu ve čtvrtek večer a v pátek ráno jsem byl v nemocnici v Cuneu kvůli předoperačním vyšetřením.

V sobotu se mi podařilo na chvilku vyrazit do Como na večer se Společností přátel Středoafrické republiky, a v úterý 20. operace tříselné kýly.

Několik dní odpočinku, a pak dál... jedna povinnost za druhou...

Od 3. do 10. 12. jsem zajel za několika přáteli, navštívil jsem několik asociací atd.:  nejprve jsem zajel do Savony (posoudit vyhlídky zákroku pro Hippolyte, invalidního chlapce z Bozoum), pak do Arenzana. Další den jsem byl v Miláně za přáteli, kteří chtějí pomoci s instalací solárních panelů, a odpoledne proběhlo setkání s přáteli z Avvenire. Další den jsem byl na večeru s farností Cassina Amata, která již několik let věrně pomáhá centru Arc en Ciel pro sirotky v Bozoum, ale to ještě není všechno.

Ve čtvrtek jsem rychle letěl do Říma na setkání italské Charity a Italské biskupské konference. A v pátek... let do Prahy.

Zde jsem se setkal s komunitou karmelitánů při klášteře Pražského Jezulátka a s příznivci z organizace SIRIRI. Po rozhovoru pro Český rozhlas proběhlo ve večerních hodinách setkání a společná večeře se SIRIRI. Den poté jsem se setkal s architektem Karolem, se kterým jsme hovořili o budoucí práci (ubytovna pro studenty z naší základní a střední školy, kteří přicházejí zdaleka; rozšíření kostela... atd). Večer jsem dostal krásný dárek: vstupenku na Aidu ve Státní opeře! "Celeste".... (pozn. překladatele - "Celeste-Nebeská" - odkaz na árii Celeste Aida)

V neděli 9. prosince jsme slavili křest Josefíny, dcery Terezie, dívky, která prožila rok dobrovolnické práce tady v Bozoum.

V pondělí ráno jsem vystoupal nahoru na Hradčany, čerstvě zasněženou Prahou. Nádhera! V 5.45 byly v katedrále roráty. Koncelebroval jsem společně s panem kardinálem Vlkem, který tlumočil mou promluvu a pozdrav. Potom jsem odletěl zpět do Itálie, do Bergama, kde jsem se setkal s Giorgiem, zedníkem, který se za pár týdnů vrátí zase do Afriky. Ve večerních hodinách jsem se stavil spolu s Marií Elenou z Ferrary u Beppeho a Enriky Tempesta, velkých přátel Bozoum. V úterý jsem byl od pěti hodin od rána opět na cestě do Cunea na lékařské vyšetření.

Ještě na pár dní jsem se chtěl – po absolvování návštěvy u otce Iva a přátel z jeho farnosti, kteří nám pomohou vybudovat Centrum pro studenty – zdržet v Arenzanu, a ve čtvrtek 20. prosince jsem zpátky tady v Bozoum, kde jsou v plném proudu přípravy na Vánoce.

Tentokrát čas uběhl velmi rychle, ale musím říct jednu věc: je to vždy příjemné potkat spoustu lidí se zájmem a ochotou pomoci: jsou to lidé zaměstnaní a s rodinami, s vlastními starostmi, ale kteří rádi pracují pro ty méně šťastné! Co můžu říct? Velký dík patří vám a ... radostné Vánoce!

A máme tu v misijní měsíc říjen!

A máme tu v misijní měsíc říjen!

Občas mi píská v uších… a tak doufám, že v těchto týdnech zesílila modlitba za misie a děkuji za všechnu práci, kterou církev vykonává v různých částech světa.

Minulý týden, od čtvrtka 18. do soboty 20. října jsem byl na severu, abych navštívil misie v Bocaranga, Ndim a Ngaundaye; cesty, skoro 500 km, byly nesjízdné (mosty ještě horší). Během cesty jsem jel silnicí, která spojuje Bocaranga a Ngaundaye, kde jsme rozdali setbu (arašídy, kukuřici a fazole) více než dvěma tisícům rodin, které musely kvůli povstalcům opustit své vesnice. Lidé jsou velmi spokojení: úroda je velmi dobrá, protože dost pršelo. Tady se říká, že je NGU TI AWALI (rok žen)! Situace, která se objeví jednou za čas a která díky výjimečným klimatickým podmínkám umožní neobvykle bohatou sklizeň.

Tento týden jsem byl v Bouar (dalších 500 km…) kvůli třídennímu formačnímu setkání pro farní výbory Charity a Iustitia et Pax. Jak si asi můžete představit… práce nechybí!

Přemýšleli jsme o „Africae Munus“, dokumentu, který papež nabídl Africe jako výsledek biskupského synodu o tomto kontinentě. Je to velmi zajímavý a konkrétní dokument, který povzbuzuje církev v Africe (ale nejen tam…) k silnému závazku ve službě smíření, spravedlnosti a míru.

Bylo nás asi padesát: zástupci deseti farností a byl to pěkný moment setkání a sdílení. S dobrou vůlí něco udělat s problémy, kterých má Afrika mnoho...

Včera, v neděli 14. října 2012 jsme ve farnosti slavnostně zahájili Rok víry.

Včera, v neděli 14. října 2012 jsme ve farnosti slavnostně zahájili Rok víry.

Rok, který papež nabídl celé církvi, aby uvažovala o velkém daru víry.

Víra znovuobjevená jako hluboká a pravá radost ze života, jako setkání s Bohem, s Kristem a jako setkání s bratry.

Víra, kterou je třeba znovu objevit ať už na úrovni pochopení (jací jsme ignoranti v konfrontaci s tím, co je tou nejdůležitější Skutečností našeho života!) a studia, ale také jako Život a pevnost. Krása a záře víry!

Včera ráno křesťané z Bozoum vyrazili ze čtyř stran města a každý s transparentem obsahujícím logo Roku víry vystoupili sem na misii a ještě než vstoupili do kostela, tak dostali lístek s vyznáním víry a s některými poznámkami k tomuto zvláštnímu roku. V půl deváté jsme začali slavnostní Eucharistii, která byla slavena zvlášť radostně a hluboce, a při které jsme si zvlášť uvědomili vděčnost za dar víry.
Chesterton napsal toto: „Konvertita má často dojem, že se dívá přes šikmé okno presbytáře, které bývalo určené malomocným. Díval se malým okénkem, které vše jako by umenšuje, pokud se přes něj hledí… Až když vstoupil, tak zjistí, že kostel je mnohem větší uvnitř než z venku. Nechal za zády okénko pro malomocné, a nebo dokonce i gotická okna a náhle se ocitá pod širokými kupolemi renesančními a otevřenými jako je Republika světa.“

Pouť svatého Michaela 2012

Dnes jsme slavili patrona naší farnosti v Bozoum, svatého Michaela!

Tento týden jsme měli hodně napilno. V pondělí byla mše pro žáky prvního stupně, college a lycea (téměř tisíc dětí... bylo to úžasné!). Úterý bylo dnem rozjímání o Roku víry, který začne v říjnu. Od středy do pátku probíhaly Tři dny formace o sexualitě, životu, lásce a manželství. Na včerejšek jsme plánovali procesí se sochou sv. Michaela, ale déšť nás donutil toto procesí zrušit. Dnes byla veliká mše v 8:30 s písněmi, tanci a barvami, plná modliteb a za hojné účasti.
Ihned po mši nastal čas her (závody v běhání, fotbalové zápasy, volejbal a basketbal, skákání v pytlích, výroba účesů, přespolní běh, ...) a nakonec koncert pěveckého sboru z Bozoum!

Krásný začátek pastoračního roku!

Zahájení školního roku 2012/13

Dnes, 20. září, zde na katolické misii v Bozoum, je den otevření škol.

Jak dobrodružné a jak vzrušující!

V tyto dny je moje kancelář obležena rodiči, kteří přicházejí zapsat své děti do školy. Jsem často dojat, když vidím jaké oběti rodiče přinášejí, aby mohli poslat své děti do školy.

Dnes ráno přišel jeden tatínek zapsat svého syn do Collége. Řekl mi, s jakousi pýchou, že už dlouho posílá všechny své děti do škol tady na Misii.

Dnes je den zahájení. Už trochu klidnější. První prohlídka učeben, poznání kamarádů a vyučujících, rozdání školních uniforem... Kdybyste viděli žáky první třídy!

Ale co teprve mateřská škola, to je ještě mnohem krásnější. Nové děti (ti nejmenší) se smějí i pláčou..., zatímco ti velcí (4 - 5let !!!) na ně pohlížejí s jistou dávkou povýšenosti.

V pondělí 24. září začíná vyučování na Collége a v Lyceu.

Šťastný školní rok!

Père a ga awè! Otec se vrátil!

Père a ga awè!

Otec se vrátil!

Včera jsem téměř po dvou měsících znovu přijel do Bozoum... a při projíždění městem jsme slyšel, jak lidé volají: "Père a ga awè!" (Otec se vrátil!)... velmi mě to dojalo...!

19. července jsem se musel vrátil do Itálie, protože mi bylo špatně.... Už den poté mě přijali do nemocnice v Cuneo, byl jsem v dobrých rukou dvou kvalifikovaných a pozorných lékařů. Potom, co vyloučili nutnost chirurgického zákroku, ukázaly testy těžkou anémii, celkově špatné hodnoty, zvětšenou slezinu. To je výsledek letitých malárií atd., které mi přivodily únavu a malou obranyschopnost...

Byl jsem v nemocnici Negrar (ve Veroně), pak jsem se vrátil do Cuneo - mého města, kde jsem strávil většinu času, abych si odpočinul a zůstal v klidném prostředí.

V klidných chvílich jsem trochu přemýšlel...

O daru zdraví, ale také o tom, jak je těžké dosáhnout zdravotní pěče v Africe. I úkony relativně jednoduché (vyšetření krve, ultrazvuk) je velmi složité provést, někdy je to až nemožné. A pokud je možné je provést, každopádně jsou velmi nákladné, a tedy mimo možnosti drtivé většiny obyvatel...

To ukazuje na zásadní rozdíl se západní společností. Kolik léčby, sil, energie a peněz se investuje v Evropě do zdraví a péče.

A kolikrát naříkáme, aniž si uvědomujeme, co všechno máme! A jak často děláme věci, které jsou pro mnoho lidí na světě nedosažitelnými sny...

Myslím, že nejlepší věc, co se dá udělat, je děkovat za to všechno a snažit se žít zodpovědněji a ve větší skromnosti.

A buďme vděční za všechny, kteří se nějakým způsobem snaží pomáhat nemocným, pomáhají jim nabrat síly a pečují o ně. Zřejmě je pravda, že tam, kde existuje mnoho utrpení, je o to více lásky.

A teď... zase do práce! Je třeba připravit farní slavnost, která bude na konci měsíce (sv. Michael). To bude také příležitostí zahájit pastorační aktivity (výuka náboženství, práce s Hnutím rodin, atd.), otevření škol, zemědělské aktivity, budovy atd. Nemluvě o tom, že je třeba opravit naši lednici, fungující na petrolej a pračku (elektrické dráty totiž ohlodaly krysy...)
Zkrátka určitě to není práce, co by nám tu chybělo!

Světový kongres o světě venkova

120 účastníků z více než 50 zemí světa!
Jsme v Římě, od 24. do 27. června 2012, na tomto čtvrtém Kongresu o venkovském světě, který organizuje Pontifikální rada pro spravedlnost a mír (Iustitia et pax) a ICRA (International Catholic Rurals Associations).
Je to moc zajímavé, jsou tu příspěvky a nápady, jak lépe pracovat ve venkovském prostředí.
Bohatství katolické vize, katolické sociální doktríny a přínos Benedikta XVI. k tomuto tématu (zvlášť Caritas in Veritate) toho mohou světu tolik dát!
Jsou tu lidé z Evropy, z obou Amerik, z Asie, z Afriky i z Oceánie...
Tady je shrnutí:
<https://docs.google.com/document/d/1wF7tCrD6QbAKa0z5KHFhIOlYCVyJvgFKOMBN5t3oTDc/edit>

státní zkoušce

 

Dnes 8. června 2012 žáci z naší Collège St. Augustin předvedli skvělý výsledek: všichni uspěli při státní zkoušce třetího ročníku (závěrečná zkouška středních škol)! Ve Středoafrické republice školství funguje následovně: 6 let základní školy, 4 roky nižší střední školy - college a 3 roky gymnázia. Skvělý výsledek je i to, že našich 19 žáků bylo mezi nejlepšími ze 140 kandidátů zkoušek, ale také proto, že nejlepší výsledek měla Nicole Farakowena, dívka z města Ndim, vesnice vzdálené 165 km od Bozoum. Jsme velmi šťastní: učitelé, žáci a všichni, protože to byla odměna za veliké úsilí a otevírá to mnoho nadějí!