sobota 18. března 2017

Bozoum - Bouar: odjezdy a příjezdy






Bozoum - Bouar: odjezdy a příjezdy

V sobotu ráno jsme pozvali padesát učitelů ze státních škol v Bozoum, abychom společně diskutovali o zkušenostech s programem "Škola hrou", který rozvíjíme po dobu dvou let s přáteli z pražské organizace SIRIRI.ORG. Nejprve se program ve třídách CI (první třídy), kde mohou učitelé práci s dětmi, které již teď v březnu umí číst a psát... Tato metoda je velmi zajímavý způsob, kterým se u dětí vzbuzuje zvědavost a zájem. Metoda je založená na výuce v mateřském jazyce (Sango) a žákům umožňuje učit se rychle a mnohem lépe než při výuce zdejší dosavadní metodou, což je bezmyšlenkovité memorování zpaměti, navíc ve francouzštině, kterou malé děti ještě neumí...
V neděli odpoledne spolu s Ludmilou a Fabricem ze SIRIRI.ORG odjíždíme do Bouar vzáleného 120 km. Jede s námi také zdravotník Alberto, který zde v Bozoum alespoň po dobu jednoho týdne, otevřel naši zubní ordinaci.

V Bouar mám různé schůzky na naší delegatuře bosých karmelitánů. Scházíme se ze všech komunit, abychom přemýšleli a diskutovali o naší práci. Pondělí je věnováno formaci našich mladých bratrů. Jsou s námi také otec Domenico a otec Marco, kteří dorazili den předtím z Yaoundé v Kamerunu. Tam pracují už po dobu několika let. Spolupracujeme s nimi v oblasti formace, protože někteří mladí bratři z Kamerunu jsou v noviciátu a na studiích filozofie tady ve Středoafrické republice a zase naopak dva středoafričtí studenti jsou v Yaoundé kvůli studiím teologie. Vzdělávací a formační práce je velmi náročná a té věnujeme hodně úsilí v různých řádových domech: v semináři v Yole, v noviciátu v St. Elie (Bouar), ve studentátu Karmelu v Bangui.

V úterý se scházíme kvůli setkání Ekonomické komise, jejímiž členy jsou představení a ekonomové a která kontroluje účetní uzávěrky v různých domech. Je to také příležitost poděkovat všem těm, kteří nám tak či onak pomáhají a umožňují nám pomáhat. V odpoledních hodinách se vracím do Bozoum, abych doprovodil otce Marca Gazzoliho. A do Bouar se vracím hned zas ve středu odpoledne. Ve čtvrtek odpoledne máme setkání Charity: z Bangui přijel národní ředitel otec Luk spolu se dvěma ze svých zaměstnanců a tři lidé z Charity diecéze Kaga Bandoro. Je to příležitost poznat se navzájem, sdílet zkušenosti a položit si otázku, co lze učinit nebo co by mělo být provedeno, a to zejména pokud jde problémy bezpečí v těchto oblastech. V pátek se vracím zpátky do Bozoum a pokračujeme v prožívání  postní doby křížovou cestou, která je vždy velmi hojně navštěvovaná.


 





Il Convento di St.Elie a Bouar

vetrate di St Elie

Via Crucis a Bozoum


sobota 11. března 2017

Postní doba, školy, silnice, zbraně a uprchlíci...



Postní doba, školy, silnice, zbraně a uprchlíci...

Postní doba vznikla především jako období intenzivní přípravy na křest. Katechumenům, kteří měli přijmout křest na Velikonoce, byl navržen určitý čas intenzivní katecheze, modlitby a pokání, před přijetím svátosti. V mnoha farnostech po celém světě (a zejména v misijních zemích) existuje mnoho lidí, kteří s radostí prožívají postní období jako přípravu na křest. V Bozoum se každý rok více než sto chlapců, dívek i dospělých po třech letech přípravy připravuje na to, aby se stali křesťany skrze křest. Každou neděli po slavení mše se setkáváme k intenzivní přípravě.

Situace v zemi je i nadále znepokojivá. V celé prefektuře Ouham Pende (velké jako Piemont a Lombardie dohromady), jejímž hlavním městem regionu je Bozoum, přetrvává nadále napětí kvůli přítomnosti ozbrojených rebelovů (RJ, 3R atd.). Jejich bandy jsou převážně muslimové, kteří se opakovaně střetávají s dalšími skupinami (Antibalaka), což jsou zoufalí lidé bez skrupulí, zaměřující se hlavně na krádeže dobytka a loupeže.

V sobotu dopoledne skupina těchto Antibalaka střílela na auto a kamion MINUSCA (modré přilby OSN) a sebrali jim několik zbraní a dokonce i telefony! V neděli, když jsem jel do města na mši na 6:30 ráno, zahlédl jsem dva ozbrojené Antibalaka v centru města. Zastavil jsem se a "pustil se do nich" (slovně!): "to se nestydíte chodit tu po městě vyzbrojení kalašnikovy? Používáte zbraně k okrádání, zabíjení a ničíte zemi." Trochu se dohadujeme a když startuji auto, jeden z nich mi pohrozil, že mi prostřelí pneumatiky. Zařadil jsem zpátečku a řekl mu, aby to zopakoval... Zas se hádáme, záměrně jsem to prodlužoval, protože jsem zahlédl, že šla kolem nás jedna muslimka. Aby jí nehrozilo nebezpečí, trochu jsem je tou hádkou zaměstnal. Ano, trochu to byla provokace a to na veřejnosti, ale proto, abych pomohl lidem chápat, že není možné kompromitovat se s těmi, kteří konají vše pro to, aby ničili tuto zemi...

V úterý vyrážíme s Fabricem a Ludmilou ze SIRIRI (nevládní organizace z Prahy) na sever. Účel naší cesty je návštěva škol, jejichž učitelé se v září zúčastnili v Bozoum školení. Zajímá nás úroveň jejich práce a výuky v duchu vzdělávacího programu "Škola hrou." V dopoledních hodinách přijíždíme do Bocaranga a v odpoledních hodinách pokračujeme přes Ndim až do Ngaundaye. Je to také čas návštěv, setkání a výměny informací s misionáři a misionářkami, kteří pracují v těchto misiích.

Ve středu pokračujeme po návštěvě školy v Ngaundaye do Ndim. Zde na misii otců kapucínů našlo úkryt a bezpečí skoro 100 příslušníků kočovného kmene MBororo, které ohrožuje Antibalaka. I přes tíživost této situaci je dojemné vidět děti, jak si hrají s mladými muži z misie, maminky starající se o své malé děti, staré lidi diskutující nebo píšící na dřevěném stole texty koránu... Na zpáteční cestě se ještě jednou zastavujeme v Bocaranga, kde se setkáváme s asi šedesáti učiteli z města: v této napjaté chvíli je prosíme, aby neopouštěli město a neodešli, chceme jim pomoct malým měsíčním příspěvkem, aby zůstali a dál učili. Odjíždíme kolem 16:00 hodiny a v 19:00 jsme v Bozoum. Silnice jsou velmi špatné, vidíme na cestách méně lidí než jindy a dost lidí je ozbrojených...

A máme také svátek - 8. března si připomínáme Mezinárodní den žen. V Bozoum se tento svátek dostává do popředí zájmu díky videu zveřejněnému Caritas Internationalis (Mezinárodní Charitou), ve kterém je rozhovor se Suzanne, maminkou Hyppolita, která zvítězila v Soutěži o nejlepší zahradu 2017: http://iwd2017.caritas.org/
 
pesca a Bozoum


Antibalaka alla barriera di Bocaranga


I Peuls sfollati nel noviziato dei Cappuccini a Ndim
les Peuls déplacés dans le noviciat des Capucins à Ndim



Aggiungi didascalia

école de Ngaundaye

Ndim



KONDO: la gallina
KONDO: le poulet



sobota 4. března 2017

Postní doba


Postní doba
Minulý týden byl ve znamení návštěvy kardinála, arcibiskupa Bangui, Dieudonné Nzapalaingy. Zde je krátké video z kardinálovy návštěvy Bozoum a Bocaranga:  https://www.dropbox.com/s/u6wbxbelprnfw8p/video%20visita%20Cardinale%20a%20Bozoum.mp4?dl=0
V neděli po mši čtyřicet skautů složilo své sliby před farním společenstvím. Silný okamžik, během kterého dívky a chlapci slíbili žít s úctou k Bohu a k bližnímu, a to v souladu s duchem skautingu.
Ve středu začala postní doba: dlouhé období (40 dní)
"vážnosti": jedná se o návrat k "vážnému chápání" našich životů jako křesťanů v návaznosti na pozvání Božího Slova, které nás neustále volá k návratu k Bohu. Dlouhá cesta, která má tři hlavní kroky: charitu (almužnu), modlitbu, půst: láska, která jedná, láska, která si udělá čas na Boha, láska, která umí přinášet oběti.
Ve středu ráno jsme vyšli na kopec Binon s výhledem na Bozoum. Zde slavíme mši, při které jsme byli označeni znamením popela. Mnoho lidí tu pak zůstává v mlčení a modlitbě po většinu dne.
Ve čtvrtek ráno jedu do Bangui a po několika setkáních se vracím následující den, tedy v pátek, spolu s Fabricem Martinem a Ludmilou Böhmovou z o.p.s. SIRIRI z České republiky. Spolu s nimi pracujeme už po mnoho let na různých projektech.
Zastavíme se v Bossemptele, kde navštívíme školu,  která učí v souladu s metodikou řídící se projektem "Škola hrou v SAR", vyvíjeným SIRIRI.
Po příjezdu do Bozoum se setkávám s některými organizacemi, které právě dokončily distribuci základních potřeb pro více než 200 vysídlených rodin uprchlíků z Bocaranga, kteří našli útočiště v Bozoum ...
Promesse Scout


Salendo sul Mt Binon
en montant sur le Mont Binon





Fabrice e Ludmila (SIRIRI.ORG) a Bossemptele




neděle 26. února 2017

Kardinálovo turné





Kardinálovo turné
A tady je to avizované překvapení tohoto týdne: návštěva kardinála, arcibiskupa Bangui, Dieudonné Nzapalainga! Poté, co se stal kardinálem, slíbil návštěvu všech diecézí v zemi a začal hned od té naší, tedy od diecéze Bouar. Ve středu ráno odjel z hlavního města, po zastávce ve farnosti (a v nemocnice) v Bossemptele dorazil kolem 17. hodiny do Bozoum. Mnoho lidí ho vítalo přímo u silnice, která vede k nám na misii. Doprovodili jsme kardinála písněmi a radostným voláním do kostela, kde se modlil pak se pozdravil s lidmi.

Lidé jsou více než nadšení, i proto, že je jedinou významnou osobností v zemi. Ve čtvrtek dopoledne má kardinál intenzivní program, který mu umožnil dozvědět se o různých aktivitách ve farnosti a poté vyrazil na další část návštěvy. V 6:30 ráno je mše: navzdory této časné hodině je kostel zcela plný. Krásná slavná mše sv. s tancem, zpěvem, modlitbami, nasloucháním Božímu slovu. Kardinál nám říká následující slova: jsme pozváni stále důvěřovat Bohu, růst ve věrnosti jeho lásce a v lásce ke všem bratřím a sestrám bez rozdílu, dívat se za hranice, brát budoucnost země vážně. Po mši doprovázím kardinála na střední školu sv. Augustina, kde se setkává s učiteli a studenty, vítají ho s velkou radostí. Pozorně naslouchají poselství důvěry v mladé lidi a slova o odpovědnosti každého jednotlivce, který je budoucností plnou naděje. Naděje tkví také v jejich poctivé práci a vážném zájmu o studium.

Přecházíme do naší základní školy, pak následuje setkání s farní radou, která prezentuje realitu života farnosti. Také naslouchala radám a povzbuzením otce kardinála. Den končíme setkáním s anti-balaka, povstalci, kteří zasévají strach a obavy. Poslouchají ho pozorně, i když jeho slova nejsou nijak líbivá...

Pak se pozdraví se sestrami a vyjíždíme směrem na Bocaranga, města vzdáleného 125 km, které bylo 2. února napadeno desítkami banditů z kmenů Peuls. Zabili 21 lidí, vypálili trh a mnoho obchodů, šířili teror po dobu čtyř dlouhých hodin. Lidé před nimi utíkali (někteří přišli až do Bozoum!). A to vše navzdory přítomnosti kontingentu mírových sil, který nezasáhl, ale nechal je ničit...

Během cesty čekají na projíždějící auta v mnoha vesnicích lidé a kardinálovi mávají! Odpojuji se a jedu napřed, abych upozornil v dalších vesnicích na jejich příjezd a zároveň ověřuji, zda nehrozí na cestě nějaké bezpečnostní problémy... Zastavíme se v Tollem, 60 km od Bozoum, kde kardinál vystoupí, aby se pozdravil s lidmi a pomodlil se spolu s nimi. Jedu zase napřed a v 15. hodin jsem v Bocaranga. Je tu spousta lidí, kteří už čekají: je to prakticky první velká slavnost a chvíle uklidnění a povzbuzení pro obyvatele města (a pro tisíce vysídlených osob) po nedávných dramatických událostech. Uvítání je triumfální: v záři písní, křiku, volání pozdravů a ve zvířeném prachu všude kolem, doprovázím kardinála do kostela.

Po chvilce odpočinku se setkáváme misionáři a misionářkami z Bocaranga a z misií z Ndim a Ngaundaye, kteří sem nyní také přijeli. Jedná se o velmi silný zážitek, kdy kardinál vyjadřuje vděčnost církve za jejich věrnou přítomnost, a to i navzdory nebezpečí a válce. Jsou tu mladé sestry i staří otcové, někteří osmdesátníci. Mnozí z těch nejstarších jsou v této zemi už od roku 1960!!!

Pátek ráno začneme mší v 6.30, také ta je zde velmi slavnostní. Kostel je znovu zcela plný, mnozí se dovnitř ani nevejdou.
Po mši následuje setkání se studenty a učiteli, s dalšími lidmi z Bocaranga, končíme zas setkáním s anti-balaka. I jim, podobně jako v Bozoum, kardinál s naléhavostí doporučoval dívat se do budoucna, vyjít na cestu smíření, budování a ne ničení a zabíjení... Asi v 11.30 kardinál pokračuje po silnici směr do Bouar, zatímco já ještě zůstávám, abych absolvoval několik schůzek s lidmi z farní charity a s několika zástupci zemědělských družstev. Hledáme řešení, jak podpořit město a tisíce vysídlených lidí, kteří museli uprchnout... Těžkosti jsou obrovské!

Je smutné vidět opuštěnou velkou část území. Velkou vinu na tom nese stát. Zdá se, že vláda má jen práva a žádné povinnosti: silnice jsou v katastrofálním stavu, školy a nemocnice jsou ponechány na dobré vůli farností a ochotě nevládních organizací a lidí dobré vůle; policie chybí nebo je bezmocná... A to vše za stálé přítomnosti misí OSN, které i přes impozantní nasazení lidí a finančních zdrojů nemají - jak se zdá - jednoznačnou snahu obnovit mír... Tento stav symbolizovalo např. to, čeho jsem byl dnes ráno svědkem. Při setkání s žáky a studenty přišla jedna dívka ve věku 14-15 let a přinesla dopis, ve kterém popisuje situaci v jejím městě prezidentovi republiky. Napsala (cituji): "Předávám vám tento dopis Vám, Vaše Eminence, abyste ho odevzdal do rukou prezidenta republiky, neboť kdybych dopis dala někomu jinému, nikdy by nepřišel do jeho rukou"!!!





Bozoum, Lycée St Augustin


Bozoum, école Bakanjia


Bozoum, école Maternelle


Tolle

Un antibalaka... armato e non disturbato da nessuno!
Un antibalaka, armé...

Bocaranga, riunione con i religiosi e le religiose


Bocaranga, riunione con gli antibalaka