pátek 15. prosince 2017

Návrat



Scorci di Yaounde


Návrat
Krok za krokem život dál pokračuje.
Minulou sobotu jsem opustil hlavní město Kamerunu Yaoundé a odjel jsem do přístavního města Douala. Cestuji autobusem, což je velmi pohodlné, i když zdlouhavé, protože ujet 250 km trvá čtyři hodiny a půl. V neděli ráno se ještě pozdravím se sestrami z řádu Milosrdenství v Douala, pak jedu na letiště a s malým zpožděním odlétám letadlem ve 13 hodin do Bangui.
Tam se v rychlosti setkávám s přáteli a oceňuji jejich vynikající práci. Probíhají zde přípravy, směřující k výrobě hliněných cihel, práce začnou (doufám) v lednu. V pondělí ráno v 6.30 jsem už zase na letišti a musím absolvovat dlouhé čekání. Měl jsem odletět do Bouar letadlem MINUSCA (modré přilby OSN), ale místo v 11 hodin letadlo startuje až kolem 13.30. Jde o typ ruského letadla Antonov, jako o tom informuje uvnitř letadla posádka. Ve 14.30 jsem v Bouar a můžu dál pokračovat směr Bozoum, kam přijíždím kolem 17. hodiny. Poté, co se nedávno zotavil Alberto, jede se mnou do Bozoum nyní tento zubař, aby zde byl týden k dispozici v naší zubní ordinaci. 

V těchto dnech pokračuje návrat vysídlených rodin, které k nám před časem uprchly z Bocaranga. Po téměř dvou měsících se mnoho rodin rozhodlo vrátit se domů. Bude to velmi obtížné (mnozí budou muset znovu postavit své domy), ale je to lepší řešení než přežívat daleko od domova. Pokusíme se jim i nadále pomáhat.







Bangui

cantiere per la fabbricazione dei mattoni
le chantier pour la fabrication des briques


Arrivo a Bouar

Alberto, il dentista, all'opera




neděle 10. prosince 2017

Nový biskup!






In primo piano il nuovo vescovo di Bouar, l'abbé Mirek
Nový biskup!
V sobotu 2. prosince se kolem poledne objevila na facebooku zpráva, týkající se naší diecéze Bouar. Je v polštině, ale díky automatického překladu čtu, že papež jmenoval otce Mirka biskupem v Bouar. Snažím se mu dovolat, ale obsazený telefon potvrzuje, že zpráva je pravděpodobně pravdivá. A ve 12.40 mi to potvrzuje on sám telefonicky.
Je to skvělá zpráva. Diecéze Bouar vznikla v roce 1978 a prvním biskupem byl otec řádu kapucínů Armando Gianni, který diecézi vedl téměř čtyřicet let. Postavil katedrálu a seminář a vybudoval z Bouar jednu z nejživějších diecézí, a to i díky přítomnosti četných společenství řeholníků a řeholnic. Po diecézi Bangui je Bouar diecézí s největším počtem studentů v katolických školách. Od listopadu 2016 byl ze zdravotních důvodů v Itálii a jeho rezignace byla přijata v těchto dnech. Narodil se v roce 1939.

Polák P. Mirek (Miroslav) Gucwa se narodil v roce 1963. Od roku 1992 působí ve Středoafrické republice a poté pracoval jako farář v Bohongu a jako rektor semináře. V roce 2006 se stal generálním vikářem diecéze. V letech války a krize byl vždy velmi nablízku všem farnostem a velmi intenzivně se společně s různými zástupci náboženských společností podílel na obnově míru. Usiloval o smíření mezi náboženskými komunitami a přicházel na pomoc všude, kde to bylo potřeba. Je to skvělá zpráva a jsme za toto jmenování velmi rádi. Je to nová kapitola v historii naší diecéze.

V úterý ráno jsem odjel do Bouar. Mohu se tak pozdravit s novým biskupem. Pak se zastavím v Baoru, kde plánujeme otevřít školu katechetů pro všechny farnosti diecéze. Dnes odjíždím do Kamerunu, abych tam navštívil naše mladé spolubratry, kteří studují teologii v Yaoundé, v hlavním městě. Silnice jsou o trochu lepší, ale je to zdlouhavé (vzdálenost je téměř 1 000 km od Bozoum). Neobvykle se objevuje mezi 5. a 7. hodinou ranní mlha.
il nuovo vescovo con il predecessore
le nouvel éveque avec son prédecessure

Cresime a Bozoum, con il vescovo Armando Gianni (2008)


il nuovo vescovo a Bozoum, per l'inaugurazione della chiesa, ottobre 2016



Membri del movimento Santa Rita
Membres du mouvement Sainte Rita


école catéchistes de Baoro

Camerun


Yaounde



 



sobota 2. prosince 2017

Národní svátek





Národní svátek
Dnes je 1. prosince, národní svátek. Před 59 lety byla v této části francouzské koloniální Rovníkové Afriky vyhlášena republika. O dva roky později, v roce 1960, se tato země stala nezávislou. Mezi "otci zakladateli" Středoafrické republiky je také jeden kněz. Přesněji řečeno první středoafrický kněz, otec Barthélémy Boganda. Ačkoli zemřel v letech, kdy republika sotva vznikala (a už neviděl realizaci snu, ke kterému nesmírně přispěl), zůstalo nám toho hodně z jeho moudrosti a jeho vizí. Do tohoto dědictví patří i motto Středoafrické republiky "UNITE - DIGNITE - TRAVAIL" (Jednota, důstojnost, práce).

Díky dlouhodobému předchozímu úsilí se 1. prosinec vžil jako jeden z nejoblíbenějších státních svátků (zvlášť populární jsou "slavnostní pochody" městem, které k oslavám patří). Den před touto oslavou jsme mohli distribuovat nové oblečení dětem, které navštěvují školy pro uprchlíky. Umožnila nám to podpora, kterou jsme dostali od Ministerstva zahraničních věcí České republiky a české nevládní organizace SIRIRI, která sídlí v Praze. Odpoledne jsme slavili za přítomnosti zástupců některých úřadů a hlavně množství lidí, mši, při níž jsme svěřili zemi Bohu a prosili o dar míru. V pátek 1. prosince prošel městem velký zástup lidí, zúčastnily se ho děti ze všech škol ve městě a  zástupci dalších sdružení. Krásný čas slavení. Jak moc ho potřebujeme!




Gauthier

les majorettes














pátek 24. listopadu 2017

A zas do práce!



Il riso di Bozoum
le riz de Bozoum
A zas do práce!
Dne 19. listopadu slaví v kostele v Bozoum primici mladý karmelitán P. Odilon. Je to pro něj i pro celou farní komunitu dlouho očekávaná veliká událost. V následujícím týdnu se vydávám obhlédnout rýžová pole. Tuhle obhlídku mám velmi rád. Je to něco, co mě vždy povzbudí a naplní nadějí. Jak je pokaždé potěšující vidět tato kultivovaná pole, opečovaná skoro s vášní. Tentokrát při své cestě doprovázím poradce předsedy vlády, který něco takového vidí poprvé a je velice překvapen, že existuje tolik krásy a odvedené práce. Letos zemědělce povzbudilo to, že měli příležitost prodávat rýži Světovému potravinovému fondu (WFP), který ji distribuuje do škol. Z tohoto důvodu letos vypěstovali místo obvyklých 14 hektarů dokonce 32 hektarů rýže!

V úterý jedu do Bocaranga. Vyrážím v 5:30 a vzdálenost 125 km urazím - po většinou velmi špatných cestách - po třech hodinách jízdy. Jsem překvapen tím, co tu vidím: lidé se zabývají běžnými činnostmi a zdá se, že zákaz nošení zbraní ve městě přináší své ovoce, všude je klidná atmosféra. Na trhu je živo, školy jsou v provozu. Je to neuvěřitelné! Město bylo v září napadeno rebely a většina lidí uprchla (asi 4000 lidí přišlo do Bozoum). Začátkem října nakonec přece jen vojáci mírových sil zasáhli a to pomohlo k tomu, aby rebelové opustili město. Přesto, že nejsou příliš daleko od města, je tu klid. Přijel jsem do Bocaranga se zástupcem Charity, který patří k těm vnitřně vysídleným, uprchl nedávno odsud do Bozoum. Naše návštěva je důležitá, protože se vysídlené osoby potřebují dovědět, jaká je v jejich městě situace, aby se mohli rozhodnout, zda se vrátí do Bocaranga nebo ne. Návštěva v Bocaranga mi umožňuje lépe porozumět tomu, jak můžeme být za Charitu prospěšní. Mnoho lidí nám podává pomocnou ruku (Charita Německo, SIRIRI.org, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, farnost Cassina Amata v Itálii...) to nám umožňuje konat. Jednak v oblasti provozu škol: víc než 200 učitelů ze 64 základních škol dostává aspoň malý měsíční příspěvek jako pomoc. Dál je možné pomáhat nemocným, starším osobám a těm, kteří si musí budovat nový domov. A pokud se nám podaří v lednu 2018 uskutečnit v Bozoum i zemědělský veletrh, kterého se zúčastní zemědělci i družstva, najdou odbyt pro prodej jejich výrobků.









P.Odilon