neděle 15. října 2017

Vysídlení podruhé




Vysídlení podruhé

Pokračujeme v práci s vysídlenými lidmi. Jejich počet zůstává poměrně stabilní kolem 3800. "Systém" práce nevládních organizací a agentur OSN se ukázal tentokrát efektivní a počáteční reakce přináší úspěchy. Byť často trvá dlouhou dobu, než se vyřídí veškeré nutné administrativní úkony. Ale mohli jsme zakoupit dostatečné množství léků a také 2,6 tuny rýže, kterou jsme okamžitě rozdělili mezi více než 700 rodin. A to zejména díky rychlé podpoře českého ministerstva zahraničních věcí a nevládní organizaci SIRIRI.org.

S Červeným křížem jsme otevřeli malé zdravotní středisko, které se stará především o vysídlené osoby. Nemocní sem přicházejí nechat se ošetřit, mají evidenční kartu, kterou jsme vystavili pro každou domácnost. A právě nyní shromažďujeme jména dětí, abychom mohli uskutečnit zápisy do škol a doufáme, že do pondělí zvládneme otevřít školu pro děti uprchlíky. Solidarita je veliká, možná i proto, že mají mnozí z obyvatel Bozoum stále ještě ve svém srdci to, co zažívali po dobu téměř dvou měsíců v období od prosince 2013 do ledna 2014, kdy se oni stali uprchlíky zde na misii. V neděli proběhla během nedělní mše sbírka, kterou organizovalo hnutí sv. Vincence. Lidé přinesli potraviny a mýdlo, všechno jsme potřebným okamžitě rozdělili.

Situace v Bocaranga zůstává velmi nejistá. Díky zásahu mírových jednotek OSN došlo k vojenské operaci, kdy byli rebelové vyhnáni, ale obáváme se toho, že se přesunuli jen o pár kilometrů dál. Mohou se tedy za pár týdnů zase vrátit, jakmile "modré helmy" město znovu opustí. V sobotu odpoledne dorazil i do Bozoum kontingent mírových sil. Museli jsme obtížně přesvědčovat obyvatele města, aby je přijali. Vznikly totiž vážné obavy, že jejich přítomnost se může stát impulzem k útoku rebelů na Bozoum...

V úterý ráno odjíždím do Bangui, abych přivítal našeho provinčního nadřízeného P. Saveria a představeného indických sester, jejichž komunita sídlí v Bouaru. V plánu je otevření jejich dalšího domu v Bangui. Ve čtvrtek v 5 ráno odjíždíme do Bouar, dorazíme tam ve 13 hodin. Po jednání se rozloučím se sestrami a pokračuji do Bozoum, kam po 600 km a 11 hodinách za volantem šťastně přijíždím.
i doni della San Vincenzo


il riso di Bozoum




p.Saverio e p.Federico




neděle 8. října 2017

3.222 (tři tisíce dvěstě dvacet dva)






3.222 (tři tisíce dvěstě dvacet dva)

A stále přicházejí další: další stovky lidí (děti, dospělí, starší lidé, těhotné ženy), kteří utíkají z nejhoršího. Město Bocaranga, které obsadili dne 23. září povstalci z hnutí 3R, je pro tuto chvíli pevně v jejich rukou a kdo mohl, tak utekl.
V sobotu jsme začali se sčítáním lidí. S pomocí delegátů, vybraných samotnými uprchlíky, s dobrovolníky Charity a s dalšími nevládními organizacemi je každá rodina zapsaná, zvláštní pozornost je věnovaná dětem. Zadáváme údaje do počítače a prozatím tam je zapsaných 3.222 lidí, z toho 2137 dětí.
Solidarita mnoha lidí je veliká: někdo otevírá dveře svého domu, někdo přináší něco k jídlu, jiní  pomáhají při úklidu a přípravách prostor, kde se mohou rodiny uložit. V neděli ráno je mše a členové sdružení "Mariina legie" rychle organizují pro uprchlíky sbírku. Vybralo se toho hodně: arašídy, maniok, rýže, chléb, mýdlo, oblečení.
Mnoho organizací nám pomáhá. Přichází rychlá pomoc z Prahy, jak od SIRIRI, tak od českého Ministerstva zahraničních věcí. Dokonce i malá skupina italských přátel, která se sešla u grilování, se složila a poslala nám 150 eur! Nádherná štědrost!
V úterý ráno jsme sloužili mši pro všechny studenty v našich školách (z mateřské, základní, střední, z kurzů alfabetizace): je to ohromný proud dětí, které přichází a zaplňuje kostel!
Ve středu odpoledne odjíždím do Bouaru. Během prvních 70 km projíždím 17 bariér se závorami a strážemi, které jsou vyzbrojené puškami a různými po domácku vyrobenými zbraněmi. Kontroly jsou od sebe ve vzdálenostech jen něco málo přes 4 km! Samozřejmě jsem se zastavil u každé bariéry a vždy jsem vedl stejný surrealistického dialog s těmito mladými muži, kteří tvrdí, že jsou tu proto, aby bránili tuto zemi, ale zároveň nutí každého, aby zastavil a něco jim zaplatil.
Ve čtvrtek ráno jsme na diecézním zasedání: výroční setkání, které sdružuje zástupce všech farností. Letos, vzhledem k současné situaci, schůzku zkracujeme na jeden den. Je tak dojemné slyšet svědectví tolika kněží, sester a katechetů, kteří pracují v nejnebezpečnějších oblastech, jak jsou v těch mistech svědectvím Boží přítomnosti. Téměř polovina diecéze je ohrožena: některá města jsou dějištěm střetů (Ngaundaye, Ndim, Bocaranga, Niem), proto mnoho lidí uprchlo do oblastí méně ohrožených (Bozoum, Bouar).
V pátek ráno se scházíme s ostatními kněžími, sestrami a katechety z nejvíce postižených oblastí a snažíme se co nejlépe zorganizovat pro ně pomoc. A mnozí mohou odjíždět a odvážet s sebou základní léky, které pomohou uprchlíkům.
Říjen je měsíc misií a my ho začínáme s tolika bolestmi chudých lidi, kteří trpí a prchají. Cítíme bolest kvůli obětem (zabíjení, drancování, násilí). Cítíme bolest i kvůli ozbrojeným skupinám, které za tím vším stojí. A cítíme velikou bolest i vůči těm, kteří by mohli a měli něco proti tomuto zlu udělat, ale nic nedělají.
 



i doni dell'offertorio per gli sfollati



Alzabandiera al Lycée St Augustin

Messa per gli alunni




I medicinali per gli sfollati
Les médicaments pour les déplacés




pátek 29. září 2017

Svatý Michael a válečné ovzduší



Gauthier con la carrozzina nuova
Gauthier


Svatý Michael a válečné ovzduší

Oslavu svatého Michaela Archanděla, patrona farnosti v Bozoum, jsme začali oslavovat už několik dní před nedělí. Oslavě předcházelo několik dní příprav, je to významný čas naší farnosti. Je příležitostí k zamyšlení nad jeho životem a také návratem do ochrany Boží moci. V sobotu odpoledne jsme se sochou svatého Michala a velkým zástupem lidí v průvodu prošli městem, mnozí se modlili a zpívali. V neděle začala v 8.30 slavnostní mše. Přišlo mnoho lidí, kostel naplnily modlitby, písně a tance. Po mši přišla řada na finále fotbalových a basketbalových turnajů. Ve 12.30 proběhl oběd (Matanga) pro katechety, vedoucí různých aktivit a všechny odpovědné, kteří se různým způsobem starají o farnost.

Den slavnosti byl však zároveň zahalen do smutku kvůli obavám, co bude následovat: o den dříve, v sobotu 23. září, došlo v městě Bocaranga k násilnostem. Město přepadli útočníci z povstalecké skupiny 3R (příbuzní s hnutím Séléka), což donutilo spoustu lidí k útěku z města. Záměrem rebelů bylo obsadit město a zdá se, že nemají v úmyslu brzy zase zmizet. Jejich příchod vyvolal totální paniku a útěk téměř všech obyvatel města. Byli tam i mrtví, které zabili povstalci. Všechno se odehrálo za přítomnosti a před očima vojáků mírových jednotek, kteří rebely nechali konat. Z těch lidí, kteří se dali na útěk, dorazilo množství až sem do Bozoum. Mnoho z nich překonalo vzdálenost 125 km pěšky! Zneklidnění z blížící se války, která se zdá být příliš blízko, se spojuje s utrpením tisíců lidí, kteří ztratili všechno. V těchto dnech začínáme organizačně řešit jejich přítomnost v městě. Zítra ráno, v sobotu, začneme s evidencí, budeme sčítat rodinu za rodinou, vytvoříme seznamy, které nám umožní rozhodnout se o tom, jak dál postupovat a jak jim pomoct. 

Budou potřebovat všechno - mít kde bydlet, potraviny, léky, kuchyňské nádobí, aby mohly děti chodit do škol... Ale potřebují především MÍR, jehož potřeba je (téměř) zoufalá.




P.Matteo



Osso di elefante
Un os d'éléphant

Riunione rifugiati
Réunion déplacés

Rifugiati di Bocaranga a Bozoum
Déplacés de Bocarnga à Bozoum





neděle 24. září 2017

A je to 25 roků (plus jeden)




A je to 25 roků (plus jeden)

Dne 22. září 1992 jsem přijel do Středoafrické republiky a od té doby uplynulo už 25 roků. Poprvé jsem byl v Bozoum už v období 1982-83, ale v roce 1992 bylo toto mé rozhodnutí skutečné a dlouhodobé. Zdá se mi, že to snad ani není pravda a můžu jen děkovat Bohu, lidem, karmelitánské rodině a mým příbuzným za to, co vše jsem během těch roků dostal. Těch 25 let je jak závan vánku, utekly tak rychle. Uvidíme, co přijde v těch dalších!

V sobotu jsem se setkal v Bouaru s našimi formačními komunitami. Ráno během ranních chval obdrželo sedm mladých mužů hábit a zahájili svůj rok v noviciátu. O něco později jiní tři mladí muži dokončili svůj noviciát složením slibu Bohu a rozhodnutím, že chtějí žít v chudobě, čistotě a poslušnosti. 

Září je tady také obdobím obnovy různých pastoračních a vzdělávacích aktivit. V neděli 17. září bylo dvacet hnutí z farnosti přítomno na ranní mši, při které jsme některé pastorační aktivity zahájili. Jednou z nich je katechismus, během něhož se asi 300 dětí, mladých lidí a dospělých připravuje po dobu čtyř let na křest.

V pondělí v celé zemi začíná školní rok. Konečně se znovu po dvou měsících prázdnin zaplní cesty kolem misie žáky a studenty a v učebnách se rozezní hlasy stovek dětí, od mateřské školy až po střední školu, od základní školu po vzdělávací alfabetizační kurzy. Všichni jsou skutečně šťastní: učitelé, rodiče a děti: dokonce i ti nejmladší, nikdo nepláče! 

V úterý ráno odjíždím do Bangui. Máme tam naplánované dva pracovní dny s architektem Giovannim, se kterým diskutujeme o novém projektu kláštera v Bangui. V pátek ráno se vracím do Bozoum. Mám radost z vykonané práce, ale také obavy. Právě v těchto dnech jsme totiž obdrželi dopis, ve kterém MINUSCA (Modré přílby OSN) obvinila katolickou církev v zemi z podpory milicí antibalaka a z toho, že vystupuje proti muslimům. A to se stane právě ve chvíli, kdy mnoho misií přijímá a chrání muslimy, stará se o ně a ochraňuje je. Právě ve chvíli, kdy je některým otcům vyhrožováno, protože veřejně odsuzují násilí (z tohoto důvodu byl nedávno polský kapucín 4 hodiny mučen)... Právě ve chvíli, kdy se společně setkáváme a jednáme s náboženskými představiteli v zemi (zástupci katolíků, protestantů a muslimů). Velmi zamrzí dostávat takovéto dopisy a obvinění od těch, kteří by měli bránit civilisty, ale neměli odvahu jít na pomoc mučenému knězi (prošli kolem něj 15 metrů blízko a ani se nezastavili!).
S odvahou jdeme vstříc dalšim dnům!









Riunione a Bangui con p.Federico, p.Arland, p.Mesmin, p.Dieudonné e l'arch. Giovanni (a dx)